V pátek večer jsem přijel na kole domů a necítil se zrovna dobře. Dokonce jsem zjistil, že mám teplotu. Další parametry jsem radší neměřil. Usínal jsem s tím, že ráno uvidím zda jde o jev přechodný krátkodobý či nikoli. Rodina to komentovala s tím, že se mám šetřit a že oni rozhodně nemusí a vstávat opravdu nebudou. Ráno jsem se necítil o moc lépe a ani teplot a neodpovídala uznávané normě. Přesto se mi podařilo dostat v půl deváté všechna kola i celou rodinu na střechu respektive do auta a vyrazit do Plzně na Giro.
Kupodivu jsme dojeli včas odprezentovali 4 závodníky a ja vyrazil na náměstí. Z náměstí se vyrazilo k ostrému startu na výpadovce na Prahu. Jak už to bývá při takovýchto závodech k ostrému startu se jelo ostře. V této fázi i ve stoupání k TESCO jsem si držel čelo na dohled. Stejně jako ještě krátce v terénu. Se zužujícími se cestami se však pole natahovalo. První hodinu jsem se cítil dobře, i tempo se mi zdálo pŕijatelné, zdálo se mi že lehce postupuji. Občas men nekdo předjel z kopce, abzch ho pak já předjet do kopce - jaká změna proti silničím závodům, kde v kopcích trpím - inu horské kolo je horské kolo. Během druhé hodiny se však pohoda a lehkost vytratila a začal jsem spíše ztrácet. A už tu byl první bufet. Vezl jsme jen jednu flašku (stejně se v terénu špatně pije) tak jsem do sebe hodil na bufetu dva kelímky vodového ionťáku (snad). 200 m za bufetem men napadlo, že jsme mohl doplnit i láhev, bzlo v ní nadně a dost hustého ionťáku. Naśtěstí na 45 km má být dalśí občertsvení jak tvrdí spolujezdec ze skupinky. Pozdéji říká, že už to mélo být. O chvíli pozdéji se dohaduje o rozhodujeme, že je třeba vrátit a najít správnou odbočku. Se Ztrátou asi 10 minut se vracíme do místa odbočení. Skutečně velice nenápadná. Hned na dalśí stojí dva pořadatelé a ukazují. Kde však byl ten minulý? Před námi je had lidí ... v cíli jsme zjistil, že 10 minut odpovídá 100 místům v pořadí. Pozitivní je, že zase zaćínám předjíždét, neboť se pŕe de mne dostali ti co jsem již jednou předjel. Na druhé občerstvovačce jsme také doplnil vodu, takže posledních 15km nemusím jet nasucho. To by nemuselo vyjít. Cíl se blíží a postupně se spolu s několik adalsśími propracovávám yase kupředu. cestu dojíždíme jezdce, z nichž nékteří se přidávají. jsme yase u TESCO. Prudký sjezd radśí objíŽdím a kousek i sejdu. Potom podél řeky. A už se blíží cílový prostor. Skupinka si 6 lidí jezdců. Jdu dopředu. Sjeyd po kamenité suti. Ale co to ještě levá vracečka. Brzdím a nemám odvahu na suti zatočit. V poslední fázi brždéní konćím v plůtku. Za zatáćkou jsem se ztrátou konci skupinky. Tak to se tedy moc nepovedlo. Nu nevadí každá zkušenost je dobrá.
David a Danilo dojeli v první desítce détských závodů, takže byly spokojeni. Navíc jsme dvakrát bodovali v tombole. Takže lze říci - Vydařená sobota.
Žádné komentáře:
Okomentovat